|
|
Redefinice bezpečnostní politiky Švédska na přelomu tisíciletí
Malina, Václav ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce potvrzuje hypotézu, že specifická švédská bezpečnostní politika vojenské nezúčastněnosti, přeformulovaná z politiky neutrality po skončení studené války, byla slučitelná se zapojením Švédska do evropských integračních struktur v letech 1990 až 2009. Slučitelnost je posuzována na základě definice vojenské nezúčastněnosti vycházející z obecné podmínky neúčasti ve vojenských aliancích, jinými slovy absence vzájemných bezpečnostních záruk, a dále ze dvou specifických švédských podmínek, nezávislé zahraniční politiky a odporu ke společné obraně. Pokud jde o nezávislou zahraniční politiku, SZBP EU zachovala jednomyslná rozhodnutí o základních liniích, a nenarušila tak nezávislost Švédska v této oblasti. Co se týče odporu ke společné obraně, SBOP nevedla k vzájemným bezpečnostním zárukám ani k jednotné armádě. Ještě méně se tak stalo u programu NATO Partnerství pro mír. Deklarace solidarity a Lisabonská smlouva představovaly hrozbu pro švédskou vojenskou nezúčastněnost, ale Švédsko trvalo na tom, že země o vojenské pomoci ostatním zemím rozhoduje sama. Severská a seversko-baltská obranná spolupráce neohrozila specifickou politiku Švédska. Naopak, tato spolupráce ukázala, že funkční přístup k bezpečnostní politice, který severské země uplatňují, je způsobem, jak mohou být vojensky nezúčastněné...
|
|
|
Příprava České republiky na vstup do NATO v letech 1993 - 1999
Stárek, Ondřej ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přípravou České republiky na vstup do Organizace Severoatlantické smlouvy s důrazem na roky 1993-1999, a to zejména z hledisek zahraničněpolitických, vnitropolitických a z pohledu vnější bezpečnosti státu. Studie si klade za cíl přiblížit důvody snahy České republiky stát se členem NATO a nastínit podmínky, které musela splnit v souvislosti s přípravou svého vstupu do Aliance ve zmíněném období. Zmiňuje události, které přístupový proces ovlivnily, a rozpory, které se v rámci procesu přistoupení objevily, a snaží se je pojmenovat. Současně práce předkládá nástin mezinárodně politických vztahů ve druhé polovině 20. století, které jsou základem pro pochopení snahy České republiky stát se plnohodnotným členem NATO. Autor pokládá dvě otázky. "Které události zásadně ovlivnily přípravu a vstup České republiky do NATO?" a "Jaké postoje a rozpory se vstupem související se objevily v oblasti zahraniční politiky a vnější bezpečnosti státu v rámci ČR během tohoto procesu?" Práce by měla poskytnout odpovědi jak na základě teoretických zdrojů, tak na základě osobních výpovědí přímých účastníků procesu přistoupení, které autor oslovil.
|
host ::
RSS.